Toto niesom ja

21. dubna 2016 v 14:36 | meow. |  Články osamelej duše
Zdravím. Viem že sa posledné dni len vyplakávam a opisujems voje vnútro zaliaté hlbokými citmi ktoré nie a nie odplávať prečo tými krokodílimi slzami. Jednoducho nechcú.. sú stále tam. Dnes som sa pokúšala jesť, ani dnes to nešlo. Teda šlo ale potom som sa zabrzdila. Spomenula si na to všetko a vidlička padla na tanier do jedla. Mama pochopila, že už jesť ďalej nebudem. Smútok ma pohltil. Zase. Trápim sa tak veľmi, že som za necelý týždeň stihla stratiť 5-6 kíl... chápete to? Ja sama nie. Pozerám sa do zrkadla to niesom ja.. kde sú moje prednosti.. kde je tá chuť niečo vynikajúce zjesť... zjesť obľúbené jedlo, chuť niečo navariť.. kde sa to všetko podelo? Ako je možné nebyť celé dni vôbec hladná ani smädná a žiť bez jedla a vody akoby sa nič nedialo?
Som zo seba zmätená kričím o pomoc...neviem nájsť chuť do jedla aj keď sa tak veľmi snažím... včera som si spravila aspoň praženicu no nezjedla som všetko. Dnes ráno som sa odvázila váha opäť klesla o kilo.. mám iba 44 kíl čo je zlé.. strašne sa za seba hanbím a za to čo si o mne budú myslieť ostatní. Nechcem aby si mysleli, že to robím schválne, že som nejaká anorektička.. lebo sakra NIESOM! som len z rozchodu až príliž zničená.. a správy od neho o tom ako ho čím ďalej tým menej zaujímam a celkový nezáujem ma ešte viac ubíjajú. Chcem sa tomu postaviť, no neviem ako. Bojím sa ísť niekam s niekym novým či starým (koho poznám dlhšie aby sme sa chápali) cítim akoby som stále patrila jemu.. aj po tom všetkom :( chcem vyslobodenie.
 


Komentáře

1 Černý Anděl Černý Anděl | Web | 21. dubna 2016 v 19:08 | Reagovat

Slečno, polož si otázku, zda ti ten chlapec za takové zdravotní i psychické problémy stojí? Rozchod bolí, stejně tak jako každá rána do srdce, ale jednou přebolí. Víš, on není jediný kluk na této planetě a poznávat nové lidi ti jenom prospěje, i když budeš myslet na svého bývalého. Nejlepší řešení pro tebe samotnou je ho zablokovat, abys neměla na očích nic, co je spojené s ním. Možná si říkáš, o čem to sakra blábolím, ale prošla jsem si rozchodem /neskutečně bolestným/ a snažila poznat smrt, ale teď po dvou letech si říkám, jaká hloupost je, trápit se kvůli klukovi. Chce to všechno čas, i po těch dvou letech si na něho vzpomenu a párkrát se načapu, jak brečím a přeji si opět takového kluka, jako byl on, potkat. Jsou to už dva roky od všeho zlého a já na něho nemůžu zapomenout, vlastně to ani nejde, jsou to ukamenované vzpomínky. Myslím, že ani za 10 let na něho nezapomenu, ale třeba za 20 let bude pouhým prachem a já budu šťastná. Pod slovem čas, si člověk musí představit několik let, ne jenom hodiny. Před rokem jsem na kluky ani nepomyslela, ale teď? Teď bych se ráda zamilovala (s opatrností, samozřejmě). Ráda bych se seznamovala, i přesto, že se bojím. Jenže tohle všechno patří do naši životní kapitoly. A uvidíš, že i ty budeš jednou osvobozena, jenom to nesmíš vzdát! :-)

2 themadgirlstory themadgirlstory | Web | 24. dubna 2016 v 10:16 | Reagovat

ďakujem za tvoju reakciu, povzbudilo ma to. Cítim sa posledné týždne dosť mizerne no hľadám si cestu k tomu aby som nemyslela, spoznala nových ľudí, obnovila staré kamarátstva na ktoré som zanevrela. Mám len strach zo spoznanie niekoho nového pretože sa bojím toho, že nájdem opäť nejakého debila a bude to ešte horšie. Takže aj v tomto sme rovnaké. Ale to by sa dalo písať na hodiny. A určite to nevzdávam :-) snažím sa aj jesť ide to už lepšie hlavne po včerajšku keď somsa mohla von odreagovať s kamošom dalo mi to novú silu do života.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama